Jde to furt dokola, rodíme se, učíme se, stárneme a tajně doufáme, že život nikdy neskončí. Kéž by to tak bylo, taky v to tajně doufám. S přibývajícím věkem se mi však tato představa pomalu rozplývá a člověku nezbývá než začít žít podle svých představ, protože žádná druhá šance nebude.

Z našich tvářích se dá často vyčíst mnoho, odráží se v nich rozmanité životní zkušenosti a prozradí, jaké pocity v nás zrovna proudí. Schválně se zkuste nad jednotlivými portréty více zamyslet. Jaký měl dotyčný život? Jak se asi liší od toho našeho? Jak se asi tváří teď? Co bude dělat zítra? Portréty lidí II | Portréty a lidé | Portréty z ulice | Černobílé fotky lidí | Praha - lidé